Stoupovo blog

Stoupovo blog

postřehy, názory, plky, frky

11.8.
2017
16:31

V práci pokračuje opravdu parádní záhul a pořád nějak nevidím v dohlednu, kdy té práce konečně bude míň. Aspoň, kdyby šlo všechno bez chyb, ale přijde mi, že skoro nic nefunguje a já bojuju s větrnými mlýny. Na dnešek = pátek jsem si tedy aspoň vzal den volna, abych měl trochu víc odpočinku. Ani mi nevadí, že celý den leje a bouří.

29.7.
2017
13:13

Už jsem si tak nějak myslel, že se na to zapomnělo, ale v uplynulém týdnu jsem byl pozván na setkání zaměstnanců, kteří ve firmě „oslavili“ 5, 10 nebo 15 let. Za mých pět let jsem dostal děkovný dopis, poukázky Flexipass a možnost se trochu najíst na připraveném rautu. Je to sice pěkné, ale u takto velké a bohaté společnosti, která má momentálně trochu problémy s udržením lidí, bych čekal možná malinko výraznější motivaci do dalších let.

21.7.
2017
23:52

Návrat z dovolené do práce je vždy dost nepříjemný, ale tentokrát to byl opravdu tzv. shit week. Takový příval práce, ve kterém se posledních několik měsíců topím, za celých více než pět let ve firmě nepamatuju. Naštěstí byly vyslyšeny mé stížnosti a začne se ke mně hledat druhý plánovač. Aktuálně totiž vlastně zastávám 3 pozice a zvládat to fakt nejde. Zůstávat v práci do 20–21h večer není trend, kterým bych se chtěl ubírat.

7.6.
2017
19:52

Za poslední rok mi přibylo obrovské množství práce, která bohužel ani vlastně nespadá do mého portfolia a nejsem ani trochu nadšený, že se s tímto musím potýkat. Dlouhodobě jsem z toho už unavený a chtělo by to minimálně nějakou delší dovolenou na zotavenou. Ta už se naštěstí blíží – celozávodka tentokrát připadá na začátek července. Je ale smutné, že pokud bych si vzal volno mimo celozávodku, nemá mě ani kdo zastupovat, takže by se mi to jen navalilo na pěknou hromadu. Vedení to očividně nijak urgentně netrápí, přestože jsem na to upozorňoval.

24.5.
2017
20:51

Začala kolem mě létat finančně velmi zajímavá pracovní nabídka, která mě nutí intenzivně přemýšlet a bádat, co a jak dál. Ze současné práce se mi popravdě až tak odcházet nechce, přece jenom za více než 5 let už jsem si vybudoval nějakou pozici, zkušenosti a kontakty, což by mě celkem mrzelo jen tak zahodit. Stejně tak rád občas vycestuju na služebku a potkám se s kolegy z jiných zemí. No jo, jenže jak se říká – peníze až na prvním místě… a těch mi je nabízeno více. Tak uvidíme, ještě si to nechám rozležet.

5.4.
2017
19:45

Krize v naší firmě dostoupila do výše, která přinutila americký management k cestě do Ústí a následnému odvolání hlavního šéfa závodu. Jsem docela zvědav, jak to bude pokračovat dál, koho nám tam nasadí a co přinese za změny.

22.7.
2016
20:54

Uplynulý pracovní týden mi dal tedy zase pěkně zabrat. Třikrát jsem šel domů z celého velkého openspacu zcela poslední, jednou mezi posledními třemi. Zvláště po středečním odchodu domů ve 20:00, kdy ostatní kolegové byli na firemní večeři, zatímco já dodělával report na ranní meeting, jsem byl totálně vyřízený a vypruzený. Víkend vítám s velmi otevřenou náručí.

1.7.
2016
23:08

Konečně jsem se dočkal a je tu týdenní volno. Letos máme celozávodku rozdělenou na dva samostatné týdny, což je především dáno červencovými svátky, které vycházejí na prostředek týdne. Doposud jsem si za letošek nevzal ani jeden den dovolené, takže teď už to tedy přijde sakra vhod. Hlavním plánem je dospat spánkový dluh, naprosto zapomenout na práci a užít si nějaký ten volný čas.

18.2.
2016
20:11

Díky tomu, že dělám práci za dva, si „užívám“ skvělých pracovních návalů a desítek emailů denně, které bych měl řešit a reagovat na ně, což nestíhám. Bohužel si zatím nejsem vůbec jistý, jestli mám v dohledné době šanci, že by to polevilo.

27.1.
2016
18:45

Bohužel mám poslední dobou pocit, jako by se můj zaměstnavatel snažil mi znepříjemnit práci, jak to jen jde. Zastávat dvě pracovní pozice najednou bude (zřejmě dle některých lidí ve vedení) naprostá brnkačka, co na tom, že i při své standardní práci někdy odcházím z kanceláře poslední. Nálada i morálka mi tedy poměrně zamrzla.

15.12.
2015
0:16

Rád bych se mýlil, ale v práci se v našem oddělení dost možná schyluje k personálnímu průšvihu. Služebně nejstarší kolegyně, která zastávala pozici vedoucí týmu, se rozhodla dát výpověď, kolega s taktéž dlouholetými zkušenostmi už před nějakou dobou přestoupil do vedlejšího oddělení a další kolegyně odchází na mateřskou. Zbývají tak dvě mladé holky s pracovními zkušenostmi v řádech měsíců a jedna nová ve zkušebce. A to si přiznejme, není zrovna stabilní základ pro fungování důležitého oddělení. Nemluvě o tom, že bych si u jedné z těch zbývajících tipnul taktéž na zaječí úmysly. No, ještě, že jsem svým portfoliem trochu mimo ně, každopádně doufám, že do těch personálních šachů nebudu nějak vtažen.

12.12.
2015
15:54

Včera proběhnul tradiční vánoční večírek naší společnosti, jako vždy v ústeckém kulturáku. Příliš se mi tam nechtělo, ale přislíbil jsem kolegům noční odvoz do DC, takže jsem se také zúčastnil. Kromě pokecu s pár kolegy, občerstvení na rautu a poslechu vystupujícího Dalibora Jandy se nedělo nic zvláštního, a tak jsem byl vcelku rád, když jsme po tombole (nic jsem nevyhrál) asi v půl dvanácté zvedli kotvy a vymizeli domů.

7.12.
2015
23:48

Někdo by se možná až podivil, jak dokáže člověka naštvat pouhá změna židle v rámci open space kanclu. Ale pracovní místo patří podle mě právě mezi takové detaily, které dokáží člověku pracovní den zpříjemnit nebo naopak ještě víc otrávit. Je rozdíl sedět ve společnosti fajn kolegů, nebo vedle otravných individuí. Je rozdíl mít možnost koukat se z okna a ulevit tak občas očím, nebo čučet jen do zdí. Je také rozdíl být trochu stranou v koutku, kde je klid, nebo naopak sedět u uličky, kde je hluk a průchoďák. A díky chytrým hlavám ve vedení se celé naše oddělení přesune z prvně popisovaného do toho druhého…A ještě si snad myslí, že tím utuží vztahy mezi lidmi, kteří se příliš nemusí.

13.4.
2015
22:06

Teprve pondělí a už mám spánkový dluh, že jsem v práci málem usnul. To nechci vidět zbytek týdne. Budu se muset holt odebírat ke spánku dřív než o půlnoci.

25.2.
2015
22:59

Za sebou mám další firemní večeři, pro kterou si speciálně kolega z UK předem zvolil Steakhouse Bulldog v Teplicích (prý si ho pamatuje ze své dávné předchozí návštěvy v ČR). A zvolil dobře, na hovězím steaku s hříbky jsem si velmi pošmáknul, stejně tak na zmrzlinovém dezertu. Na mě a ústeckou kolegyni vyšla role taxikáře, tzn. návštěvu jsme si rozdělili na 2+2 a odvezli jsme je do restaurace a nazpět do hotelu Clarion. Při zpáteční cestě o půl desáté jsem trochu neplánovaně a omylem odbočil na dálnici, což bez vylepené známky není to pravé ořechové, ale prosvištěl jsem to bez úhony. :-) Stejně je rozkopaná a nedá se projet na Ústí celá – před Řehlovicemi je uzavírka a objížďka po staré trase přes vesnice.

Starší »